Gábina

 V pubertě měla malá prsa a velký zadek. A ona samozřejmě toužila mít velká prsa a malý zadek. Život byl tak nespravedlivý.

Bylo to zvláštní, že přitahovala kluky, kterým se líbily holky s velkými prsy a malými zadky? Ne. Gábina si přitahovala kluky, kteří s ní začali být časem nespokojený. A bylo jedno, jestli měla malá či velká prsa. Byli nespokojení tak, jako byla ona nespokojená sama se sebou.

V pětadvaceti se vdala a narodila se jí dcera. Svým mindrákům se dnes už smála. Řešit sebe, když se vám narodí dítě? Gábina se mu zcela oddala. Veškeré své potřeby odsunula na druhé místo. Na druhé? Ještě tu byl přeci manžel. Její přání a potřeby neměly své místo. Byly zapomenuty. O její čas, lásku a péči se rvali všichni v jejím okolí. Dcera, manžel, matka i pes. Všichni si chtěli urvat co největší díl, který jim samozřejmě náležel.

Jen Gábině nenáleželo nic.

"Jsi sobecká!" slýchávala od svého okolí, když chtěla nějaký čas pro sebe. Kdykoliv si ho urvala, cítila se vinna. Gábina pomalu ale jistě začínala rezignovat.

Její matka se přeci pro blaho dětem taky obětovala.

Nebylo divu, že byla Gábina často unavená a nervózní. A odměnou jí bylo pohrdání a využívání ze strany svých nejbližších. A vše se bohužel stupňovalo. Dnes už nebyla její osobnost jen ignorována, dnes už bylo odpovědí na její názory  "drž hubu!" Dnes a denně jí bylo diktováno, jak se má chovat, a co má dělat. Gábinu nerespektovala ani její dcera, ani manžel, matka a dokonce ani její pes.

"Stačí!" zařval konečně uvnitř ní pud sebezáchovy.

Gábina se přestala smát manželovým směšným požadavkům, aby se převlékla, protože se mu nelíbí, co má na sobě a sebrala veškerou svou sebeúctu a odvahu vše změnit. Změnit především sebe samu.

Dnes Gábina stojí s rozvodovými papíry u soudu, kde důvod rozvodu zní domácí násilí, a je pevně rozhodnuta, zrušit své špatné emoční rovnice, kde ta nejdůležitější zní

"Nerespektuji sebe a své potřeby".

Protože když nebudete respektovat sami sebe, nebudou vás respektovat ani druzí.